Červen 2016

Modrý mužíček

29. června 2016 v 8:08 | Rajda obecná |  Seznamkové seznámení
Dnešní zážitek z mnohadílné ságy seznamkového seznámení, je poměrně čerstvý a tedy dobře v mé paměti včetně všech detailů uchován.
Po delší stagnaci jsem si domluvila rande s podle fotek hezkým chlapcem, jen o málo starším než já. Vyměnili jsme si pár řádků a vzájemně usoudili, že není čas ztrácet čas, lepší bude, pokud se sejdeme. Schůzka byla domluvena, avšak musím poznamenat, že jsem se nijak zvlášť netěšila, bylo mi to jedno. Tedy když jsem popisovala své činnosti kolegyni: mám na pořadu dne TO a TO a vlastně večer jdu na rande. Kolegyně se tázavě zeptala a s kým, já odpověděla s nějakým chlapcem, nezúčastněně a bez emocí.
Byli jsme domluveni okolo 17 hod, schůzka se přesunula až na 19 hod, zřejmý oboustranný zájem. Nijak zvlášť jsem se nepřipravovala, bylo mi to jedno, asi ta pověstná chemie zafungovala i po síti (tedy spíš nezafungovala). Zadala jsem cíl cesty, nechala jsem se vyzvednout před svým hnízdečkem.
Přijel sameček v modrém Audi.
IMG_20160628_205803
  • Modré sedačky
  • Modrý strop
  • Modrá přístrojová deska
  • Modré obložení…
  • Modré tričko
  • Modré kraťasy
  • Modré prstové boty
Modrá je dobrá, pomyslela jsem si.
Modrý mužíček byl vzezřením celkem hezký, fotkám odpovídal, modrý příval rušily pouze hnědé kudrnaté vlasy a hnědé oči, prostě prohřešek proti colourmatchingu.
Vyvezl mě ve svém modrém autu k mnou specifikované kavárně a objednali jsme si oba bílou čokoládu. Čokolády nebylo mnoho a během její konzumace jsme stačili probrat pouze práci - on byl fotograf a fotografování ho baví.
IMG_20160628_205923
Po šesti minutách už nebylo co pít. Modrý přízrak se zvedl a se slovy "půjdeme" jsme opustili kavárnu (zaplatil). Byla jsem trochu v šoku, takto rychle rande jsem opravdu nikdy nezažila. Ještě nikdo nikdy mi nedal takto okázale najevo, že se mu nelíbím, poznamenala jsem. Vysvětlil, že ho pálili oči. Po 3 minutové jízdě jsem byla již zavezena zpět domů, tedy stále jsem nechápala chlapcovo jednání. Celé "rande" trvalo i s cestou celých 33 minut. Nicméně chlapec poznamenal, že to bylo pěkné a jestli ho nechci pozvat k sobě domů. Aha, nadechla jsem se a řekla, že ne. Kdyby se mnou strávil alespoň 37 minut, popřemýšlela bych o tom, ale takto, vždyť víc času věnuji konverzaci s paní uklízečkou v práci.
A protože jsem velice slušně vychovaná a zvyklá poděkovat, napsala jsem chlapci: velmi děkuji, bylo to … nezapomenutelné. Modrý mužíček obratem odpověděl něco o bílé čokoládě a modrých očích.
Jediné věci je mi skutečně líto, nepředala jsem mu odkaz na svůj blog, tato modrá osoba by zjistila, že modrá je sice dobrá, ale čeho je moc, toho je příliš. Dále by se dozvěděl, že k ženám se má chovat galantně a i když je chlapec lovcem, na lov je třeba času.
Takovým malým bonusem pro mě by byla potencionální možnost zisku nového čtenáře.


Variace na Karkulku...?

28. června 2016 v 8:08 | Rajda obecná |  Vtipy
Bonusový příspěvek:

A opět tu máme malý vtípek, tentokrát je inspirován známou pohádkou:

Pan Běžec

27. června 2016 v 8:08 | Rajda obecná |  Seznamkové seznámení
Dnešní pojednání je trochu mým vlastním sebezpytováním, patří do dlouhé ságy randění s chlapci, na pořadu dne je "pan Běžec". S tímto sportovním nadšencem jsem se seznámila díky již zmíněné aplikaci - Tinderu. Na fotkách pěkný chlapec, vek ideální. Byl milý a hezky psal. To, že byl dle svých slov vášnivým běžcem, jsem brala jako pozitivum. Nebude tlustý, bude mít hezké tělo, svalstvo a výdrž.
Setkání proběhlo opět po několika denní konverzaci v restauraci. Chlapec byl milý nicméně fotografiím neodpovídal. Nebyl zcela ošklivý, ale opět photoshop udělal svou práci bravurně. Byl to šlachovitý střízlík, naše představa o "metru osmdesát" se značně lišila.
Mé povrchní já se začalo ozývat, avšak můj mozek se přidal ke konverzaci. Není tak špatný, bude dobrým mužem a otcem tvých dětí, bude tě na rukou nosit. Potomci pak budou krásní a chytří po tobě, on zajistí obživu a lásku. Mé povrchní já na to poznamenalo, všimla sis té divné lysiny, kde mu nerostou vousy, všimla sis těch vykukujících lícních kostí, dokážeš si představit s tímto hochem to plození svých potomků. Mé racionální já se odbít nedalo, vždyť to nemusí být láska na první pohled, cestu si k sobě najdete časem, je pozorný, dej tomu šanci.
Poslechla jsem své racionální já, dala tomu šanci. Mé povrchní já se stále bouřilo, mělo připomínky. racionální já kontrovalo, nevadí že jí zdravě, vždyť je to jen dobře. Povrchní já nesouhlasilo, opravdu je nutné v každém jídle mít avokádo a chia semínka, nejíst maso, mléčné výrobky, pšenici, bez toho aby měl celiakii či jinou formu intolerance? Co když tě bude časem nutit vynechat tvůj oblíbený špek, uzené, škvarky…? Co by na to řekla má pravděpodobně hostující tasemnice...?

Nicméně chlapec se snažil, jak mohl, ale nebylo to platné, mé povrchní já se dostalo do převahy. Po třech schůzkách jsem si na něj vypěstovala jistou formu přecitlivělosti, posléze alergie. Spouštěčem mé nechuti byl právě onen muž. Prostě pokud si situaci přehraji, nebyl špatný, ale někteří jedinci jsou nekompatibilní. Nepomohly dobré večeře ani chutné víno. Chlapec to se mnou myslel dobře, již na třetí schůzce mluvil o rodině, vdavkách a podobných krásných vyhlídkách do budoucna. A když mě na jedné schůzce vášnivě pohladil a chtěl mi vlepit nezapomenutelně dlouhý polibek, má alergie propukla zcela a ani silná antihistaminika by mi v té chvíli nepomohla. Plně jsem si však uvědomovala, že problém je způsoben mnou a nechtěla jsem muži nijak ublížit, proto jsem situaci zahrála do outu, nutkavou potřebou návštěvy dámské toalety. Zde v tomto místě se mi v hlavě zrodil plán. Šťastná, že jsem našla tak úžasnou výmluvu, která jej nezraní, jsem téměř přitančila zpět ke stolu a napila se na kuráž. Následně jsem se sebezapřením svých alergenů chytila jeho ruku a jako v pravém romantickém filmu řekla, je mi to líto, jsi mi velice sympatický, ale osud nám nepřeje. Bohužel v brzké době budu vyslána svým zaměstnavatelem na dlouhý čas do zahraničí. Chlapec se však nedal, rád prý na mě počká… Bylo mi za sebe trochu trapně, ale když člověk hraje hru, musí ji dohrát až do konce. Tedy byla bych ráda, kdybys na mě ty tři roky počkal, jedu do Číny.
Bylo mu to líto, asi nepochopil mou milosrdnou lež zcela, nevzdával se a několikrát do roka mi píše, jak se tam mám… No ještě jsem v Číně rok a půl a kdyby to ani po té nevzdal, imaginární pobyt si prodloužím…

Autorská poznámka: pro všechny čtenáře naleznete na adrese https://denikrajdy.cz ano Rajda udělala a spouští, zatím zkušebně svou vlastní úžasnou internetovou doménu INOVACE (v současnosti oblibene slovíčko) naleznete zde zatim oproti stávajícímu více epesnich obrázků (minimálně o jeden :-) )

Muži a jejich...stroje díl II.

24. června 2016 v 8:08 | Rajda obecná
Při psaní minulého pojednání jsem se s chutí zanořila do říše spálených gum a odéru benzínu. Došlo mi, že toto téma je nekonečná studnice inspirace. Musím tu vyzdvihnout epesnost své domácí wifiny, jež mi pomohla v získávání odborných rešerží. Měsíční paušál 400,- je krutý, ale svého rozhodnutí stále nelituji.
Na trhu osobních vozů totiž nefungují pouze segmenty a jejich subkategorie. Téma jsou i jednotlivé značky. Vášnivý Ital, ušlechtilý Brit, precizní Němec, specifický Francouz… Klišé přisuzovaná určitým národnostem postupující globalizace ještě zcela nesetřela a shledávám jistá podobenství i v autech a jejich řidičích.
Jako zástupce apeninského poloostrova uvedu Alfu Romeo. V Čechách značka spíše okrajová, mající však veskrze zajímavou, lehce kontrovezní image. Alfy jsou krásné, ale prý poruchové. Od Alfisty očekávám, že bude nepraktický, ale velký srdcař. Upřednostní formu před obsahem a rád si pohraje. Z toho mi vyplývá, že budu-li hledat vášnivého milence, tak alfistu. Jednoznačný "passycatcher" je podle mě model Spider. Znalci doufám prominou, ale není nepodobné Ferrari.
Dále tu máme automobilky, které svou nespoutanou sexualitu dávají na odiv už jen svým logem, Renault a Mitshubishi. Zatímco má Renault jeden sošný kosočtverec, Japonec si jich tam dal hned tři. Řidiče obou značek jako nespoutaná sexuální monstra ale nevnímám. Neříkám však, že by nemohli překvapit.
Solidní Němci umí cokoli, od ikonického Porsche po poněkud bezpohlavní Opely. A pak tu máme samozřejmě 3 kohouty na luxususním kolbišti. Mercedes, Bavorák a AUDI jsou pro ženy totální magnet. Právě extravagantnější modely prémiových značek jsou ty best of the best "Muschifänger" (autorská poznámka: německá mutace termínu CZ: "k*ndolap", EN: "pussycatcher", EN according Zeman: "passycatcher"). Já osobně bych z velké trojky volila BMW, za a) protože jejich čelní masky jsou pěkně nazlobené a za b), protože menší statistický vzorek řidičů BMW mě ještě nikdy nezklamal.
Šelmy na kapotě lákají k divoké jízdě. Na Peugeot 206 mám báječné vzpomínky z mládí. I přes tragické výsledky v testech spolehlivosti JD POWER jim vše odpustím. Jaguára jsem ještě neokusila, ale proti dobré klasice nic nenamítám. Čím jsem starší, tím jsem línější (autorská poznámka: tento jev pozoruji i na svých dvou záškodnických kocourech)
Co považuji za vemi "epesní" je Citroen a jeho top řady DS, která nepochybně cílí na ženy. Mnohokrát jsem psala o své určité povrchnosti. Když přeskočí jiskra, tak je prostě neudržím a tady se to povedlo. DS ve mně žádné pikantni asociace nevyvolává, ale měla jsem chuť tento odstavec napsat.
Svou sexuálně edukativní úvahu zakončím u korejských vozů. To jsou snaživci, ale podle mě jim chybí sexappeal. Kdyby Kia byla chlap, řekla bych něco ve stylu - promiň, jsi sice strašně moc hodný, ale já jsem prostě na ty zlý kluky.

Autorská poznámka: pro všechny čtenáře naleznete na adrese https://denikrajdy.cz ano, Rajda udělala a spouští, zatím zkušebně svou vlastní úžasnou internetovou doménu INOVACE (v současnosti oblibene slovíčko) naleznete zde zatim oproti stávajícímu více epesnich obrázků (minimálně o jeden, dnešní porsche je skutečně epesní) :-)

IT osvěta

23. června 2016 v 8:08 | Rajda obecná |  Vtipy
Bonusový příspěvek:
Jednou jedna malá holčička potkala malého chlapečka, a protože prošla osvětou, prozradila mu "manuál pro život".
Autorská poznámka: překvapení pro všechny čtenáře naleznete na adrese https://denikrajdy.cz zatím stále v rozpuku.

Muži a jejich ... stroje

22. června 2016 v 8:08 | Rajda obecná
Když se zeptáte průměrné ženy na nějaké auto, většinou rozlišují pouze barvu a jestli to auto je velké, malé nebo "takové nějaké divné". Muži si však svých strojů hledí podstatně více. Z dosavadních interakcí mohu udělat též amatérskou zevrubnou korelaci mužů a jimi obsluhovaných strojů. Nebudu zde řešit dream cars, ale vozy, kterými muži skutečně jezdí.
Protože jsem analytik, musím vyslovit důležitou premisu a to takovou, že se na segmentaci vozů a jejich jezdců budu dívat českou optikou a ta jak je známo může být od té globální velmi odlišná. Navíc dodávám, že níže uvedené segmenty zdaleka neobsáhnou komplexnost automobilové říše a k ní odpovídající rozmanitost světamužského.

Muži do 30ti let jezdí většinou tím, na co stačí rozpočet. Jejich podskupinou je početná komunika low-cost tunerů. Velikostí zadních spojlerů, ohnivými barvami a raperskými koly přímočaře ukazují samičkám, kdo je tu tím alfa mužem. A oni mohou neb mají ještě hodně sil. Borec v krutě našlapané káře hodně mladou dívku skutečně zaujme.
Vhodné modely pro domácí tuning jsou:
• - Jakákoli Škoda - krásně se například šperkují Octavie 1. generace, zejména bestseller TDI 66 KW. Dívky ocení zejména sportovní sedačky a porůznu zamračená světla.
• - "Japonské draky" - starší modely SUBARU, MITSUBISHI, NISSAN volí fandové rallye a pařiči her. Tohle holky moc nebere, protože auta z pohledu ženské optiky vypadají komicky. Třeba v případě SUBARU dámy nedocení hvězdy na bočních dveřích, plusové body však nahoní zlatá kola téhož modelu, mají totiž barvu blýskavého šperku. Mladí muži v těchto vozech nepokrytě dávají najevo, že jsou divocí, jako jejich turbo.
• - Cokoli, co je kabrio - která by odolala borci v leteckých brýlích s větrem ve vlasech. Efektní je malá např. Mazda MX5, auto opravdových srdcařů, protože v tom se v provozu jezdit fakt nedá. Výhodou je, že je tak nízká, že podjede jakoukoli závoru a vy se můžete oddávat slastem na zcela nerušených místech.
•Přijede-li muž pod 25 let opravdovou drahou károu, je z 90ti procent jasné, že ji šlohl tatíkovi a machruje. Sexuální zážitek v autě pravděpodobně neproběhne, protože bude muset včas vrátit auto rodičům.

Třicátníci a čtyřicátníci chtě nechtě musí zkrotit své automobilové libido a pořizují si dieselové kombi v horším případě MPV v tom lepším šmrncovnější SUV. Za volantem kombíků však lze objevit pravé sexuální poklady. Dlouhodobá sexuální frustrace způsobená více či méně štastným manželstvím či právě proběhnuvším rozvodem, může vyústit v epesní sexuální zážitky (autorská poznámka: Rajda pochopitelně ctí závazky a po šoférech se snubním prstenem nekouká). Je možné, že na okořenění sexuálního života myslí potajnu samotní vývojáři automobilek. Dokonale sklopné zadní sedačky a panoramatická střešní okna využijí nejen chalupáři. Kolikrát žasnu, kolik kombíků to spatřuji po večerech na polňačkách...
Úlety jakýmkoli směrem jsou podezřelé. Řídí-li muž jakéhokoli! věku roztomilého Brouka či Mini, je víceméně prozrazen. Muži za volantem tzv. pussycatcherů (autorská poznámka: pan prezident by segment označil jako "passycatcher") zase až příliš okatě dávají najevo, že jsou a lovu. Na to lze říct jediné, většinou kořist uloví. Smůla-je, když je bourák půjčený a hledačka pravé lásky se namáhala zbytečně.
Auto potřebné centimetry dodá jen na krátkou dobu, poté, co jeho majitel vystoupí, je už sám za sebe. Kdybych si měla vybrat vůz a jeho podobu poté promítnout následně do muže snů, volím decentní tmavé kombi, střední třídy.

Autorská poznámka: pro všechny čtenáře naleznete na adrese https://denikrajdy.cz ano Rajda udělala a spouští, zatím zkušebně svou vlastní úžasnou internetovou doménu INOVACE (v současnosti oblibene slovíčko) naleznete zde zatim oproti stávajícímu více epesnich obrázků (minimálně o jeden) :-)


Slib se musí dodržet

21. června 2016 v 8:08 | Rajda obecná
Bonusový příspěvek

Dnešní bonusový příspěvek je věnován především skalním čtenářům, kteří měli tu odvahu a v jednom dubnovem příspěvků vyplnili a zaslali dotazník. Nevěděla jsem nejprve, jak se k vyhodnocení postavi, protože odvaha se cení a vítězem je každý, kdo se odhodlal. Rozhodlala jsem se tedy pro tyto odvážlivce uspořádat pěkné autorské čtení. Nicméně vyhodnocení trvalo trochu déle a nejsem si 100% jistá, že vsichni zúčastnění jsou stále ještě pravidelní čtenáři. Proto vyzývám vsechny zúčastněné, aby znovu prokázali svou odvahu a napsali na mail. Čtení se může konat nejspíš v hlavním městě, záleží na chuti, času a organizační schopnosti. A teď už je to jen na vás.
Autorská poznámka: podobnost s významným dílem z konce 15. století je čistě náhodná...

Autorská poznámka č. 2: malé překvapení pro všechny čtenáře naleznete na adrese https://denikrajdy.cz ano Rajda udělala a spouští, zatím zkušebně svou vlastní úžasnou internetovou doménu a ač je trochu IT antitalent stale na tom pracuje :-)

Herr Hans

20. června 2016 v 8:08 | Rajda obecná
Žijeme v srdci Evropy, jsme národ malý, otevřený světu. Vstřícný absorbovat to dobré, co nám osud přinese a na druhou stranu plný obav aby toho nového nebylo zase moc a naše zemička mohla být i nadále tím dosud neobjeveným pokladem, po němž ani uprchlík neštěkne.
Mistři v politické korektnost jsou dle mého názoru naši germánští sousedé. Jejich serióznost a potřebu dialogu samozřejmě chápu, myslím, že netřeba zde osvětlovat historické pozadí.
Tato story není z mého šuplíčku, prožila ji má blízká kamarádka v dobách našeho bujarého mládí. Po jednom výletu do Německa byla naprosto u vytržení z toho, že nemají ve městech nepořádek, domy mají překrásné fasády a že se ve frontách na vlek nepředbíhá. Přijmula za své myšlenku, že jediný ráj na zemi na ni čeká právě v Německu.
Plán byl jasný - potkat frustrovaného Němce v nejlepších letech, zmasakrovaného zdejšími neholenými feministkami (viz. naše představa utvořená dle několika německých žánrových filmů shlédnutých na mejdanech v 16ti) . Okouzlit ho slovanskou pohostinností a nepoměrně menším feministickým radikalismem. Optimálně jej pojmout za muže a chrochtat si v bavorské vile jsouce obklopena malými áriječky.
Kamarádka byla a je stále krásná. Netrvalo dlouho a na prince z Rajchu skutečně narazila. (Forma námluv a okolnosti seznámení mi zůstaly utajeny). Dialog probíhal v angličtině. Hans byl rozvedený, dle svých slov respektovaný manažer v Hamburku. Stále vymydlený, zdvořilý, na schůzkách vždy včas a v naleštěném Mercedesu E Klasse. Velký gentleman a elegán. Z Mirky byl doslova unešen a to spolu ještě nezkusili onen doslova mezinárodní styk. Ale schylovalo se k němu.
Mirka celá nadšená vyprávěla, že jejich poprvé proběhne v bývalé olympijském horské vesnici Garmisch-Partenkirchen ve zdejším nóbl hotelu. Popůjčovala si to nejlepší na sebe, co se tenkrát na kolejích našlo a vyrazila. Dojeli do hotelu a hned první večer zjistila, že Hans si opatřil také moc pěknou garderobu. Bylo zřejmé, že nenakupoval jen tak v nějakém butiku. Vedle seriózních oblečků na den měl s sebou i menší kufřík, plný méně seriózních oblečků na večer. Výbavička byla sladěna do posledního detailu a určitě za ni utratil nemalou část svého top manažerského platu. Nechyběl stylový roubíček, celosíťovaný overálek v dírkou v očekávaném místě, poprvé prý měla možost naživo shléhnout onu "devítiocasou kočku" a mnoho dalšího.

Co detailně se po tři dny v Garmisch-Partenkirchenu dělo mírka odmítla prozradit, ale vytušila jsem, že tam zas až tolit nestrádala. Hanse sice za manžela nepojala, ale poměrně často s ním a jeho kouzelným kufříkem vyrazila do dalších atraktivních evropských lokací.
Co říci na závěr. Nelze dělat všeobecné závěry, ale často se až přílišná upjatost a solidnost na veřejnosti kompenzuje různými libůstkami v soukromí. Osobně si myslím, že privátně užívané roztodivné oblečky a různé druhy plácátek jsou o mnoho vhodnější pro upuštění páry než nevhodné chování jakéhokoli druhu veřejně. Být na jejím místě, o chlup starší a ostřílenější, lehce ovíněná a anonymně v luxusním hotelu, možná bych si také pohrála…

Autorská poznámka: malé překvapení pro všechny čtenáře naleznete na adrese https://denikrajdy.cz ano Rajda udělala a spouští, zatím zkušebně svou vlastní úžasnou internetovou doménu :-)

Dnes prostě ne!

17. června 2016 v 8:08 | Rajda obecná
Můj milovaný kocour jménem Haf si včerejším dnem přidal další pomyslný hřebíček do kočičí rakve! Je milý, je hodný, je hyperaktivní a nenažraný. Rád kouše kabely. Důvodem, proč můj dnešní příspěvek o mužích a vztazich nebyl vložen, je tento popsaný kocourek. Překousl kabel od počítače a přitom se tvářil, že on to neudělal... Možná, že se vytrvale mstí své paničce za kastraci...
Tedy omluvte mě, přes útok tohoto nevinně vyhlížejícího němého zvířete, dnes prostě NIC nebude.

Pohádkový les

16. června 2016 v 8:08 | Rajda obecná |  Antistresové omalovánky
Bonusový příspěvek

Dnešní bonusový příspěvek skýtá 2 obtížné ukoly v podobě nalezení 2 mistrně schovaných mužských orgánů a jedné Rajdy. Ten, kdo úkol splní může si vybarvit antistresovou lesní omalovanku.
Autorská poznámka: pokud dané úkoly nesplníte, nezoufejte! Omalovánku můžete stejně vybarvit, ja to totiž nezjistím.

Modré z nebe

15. června 2016 v 8:08 | Rajda obecná
Seznamka nikdy samozřejmě nebyla jediným přísunem mužských samců, člověk potkává spoustu lidských bytostí (tedy mužů) i v normálním životě. Velký přísun mužů mi vždy zajišťovala moje sestra, krásná a na tomto blogu často opěvována.
Problém je však v tom, že já a moje sestra máme velmi rozdílný vkus, ona má ráda modrooké bloďáky a já černovlasé samečky. Tedy, když moje sestra nabídne pěkného "kamaráda" prý přímo stvořeného pro mě, většinou to končí fiaskem. A stalo se tak i v následujícím příběhu, který se odehrál před více jak deseti lety.
Má sestra mi dohodila chlapce, když jsem byla sama a opuštěná dlouhou dobu v zahraničí. Před odjezdem jsem vztah měla, pěkný, ale "láska" asi nebyla tak silná, aby vydržela mnoha kilometrovou vzdálenost a proto jsem kývla na její nabídku. V tu dobu byl facebook ještě v plenkách a proto existovala pouze nicotná možnost, jak si opatřit dostatek informací a fotek daného samce. Tedy sestra poslala pouze pár fotek…upravených, studiových. Byl to blonďák, ale nevypadal špatně. Konverzace tedy byla započata a za cca 14 dní měl zamluveny letenky, aby mě navštívil. Musím však poznamenat, že jsem o to nestála, pozval se sám. Nicméně, protože jsem hodné děvče nechtěla jsem ho hrubě odmítnout. A na druhou stranu bylo by dobré opět slyšet češtinu z úst našince. Tedy vyzvedla jsem ho na letišti.
Mával na mě nadšeně už z dálky a mně při jeho přiblížení spadla čelist. Odpovídal fotkám... ale tím že se fotil pouze z určitého úhlu, byl potlačen jeho nepěkný "zákus". A rovnátka, které nosil ve svém pokročilém věku na žádné z fotek také nebyla. Nikdy jsem neměla chlapce s rovnátky a nikdy jsem o to nestála.
Podala jsem mu ruku na pozdrav a na sucho polkla, to zase bude skvělá návštěva. Jeho nadšení bylo převeliké. Poznamenala jsem, že tedy si odloží své věci v mém skromném bydlení, ale hned potom půjdeme povečeřet, protože mám velký hlad a pevně jsem doufala i v zachránu v podobě alkoholu. Vše je snazší a chlapci se zdají hezčí. V mém přechodném domově mě chlapec velmi překvapil úžasným darem v podobě bonboniéry "modré z nebe" čítající 8 kusů epesních čokoládových bonbónů s prošlým datem spotřeby cca o rok. Úžasné, to jsem si ani snad nezasloužila.
Tedy po mém obdarování jsme vyrazili do místní restaurace, dala jsem si pár vín na kuráž a bavili jsme se. O čem to už dnes opravdu nevím, ale nejspíš standardně o našich životech. Chlapec se snažil, ale první večer jsem nepodlehla. Nicméně byla jsem sama, opuštěná a tělo sex potřebuje, proto jsem třetí den po opětovné dávce alkoholu už nic proti tělesným slastem nenamítala. Bylo to nemastné neslané. A protože po výkonu většinou bývá hlad otevřela jsem ten skvělý dar, čokoládové bonbóny byly rozteklé a potažené bílou vrstvou, typickou pro starší kusy.
V tu chvíli jsem se rozhodla, že s tímto chlapcem budovat nic hezkého nebudu. Vše se dá omluvit a vstřebat, ale dar v podobě prošlých bonbónů ne. A já nechci mít vztah jako bonboniéru - potaženou bílým povlakem...

https://denikrajdy.cz/modre-z-nebe/


Ach ta paměť

14. června 2016 v 8:08 | Rajda obecná |  Vtipy
Bonusový příspěvek

Autorská poznámka: pánové, než půjdete na ryby, nezapomeňte si někam napsat link na Rajdu!

Seznamkové seznámení - internacionální guy

13. června 2016 v 8:08 | Rajda obecná |  Seznamkové seznámení
Často slýchávám, že čeští muži stojí za houby. Cizinci jsou prý větší gentlemani! Třeba je můj osud potkat tajemného cizince a prožít pověstnou lásku bez hranic.
Bez většího kalkulu jsem vyřadila možnost vzplanout vášní se stoupencem islámu. Situace na Ukrajině mi nedovolí odevzdat své srdce Rusovi. Navíc myslím, že žádný Ilja nemá potřebu si tahat dříví do lesa. Rovněž bych si měla dát pozor na Afriku, přestože se o těchto národech povídá, že v jistém směru velmi vynikají. Jinak budu asi politicky i geofraficky neutrální.
Domluvila jsem si rande s američanem Tomem. Na chat přes síť má angličtina stačila, dokonce jsem byla schopna reagovat na nějaké vtipy. Asi po 14ti dnech jsem se cela rozechvělá chystala na rande. Chtěla jsem být připravena, tak jsem asi hodinu googlovala základní fakta o USA, abych jej oslnila.
Tom byl zjevně velmi v pohodě. Přišel v mrkváčích, keckách a moc pěkně žvýkal. Semtam dal i bublinu.
Problém ale bylo to, že jsem jeho "american english" skoro vůbec nerozuměla, alespoň jsem ale tak nějak tušila...prostě pochytila z kontextu. Úsměv a lehké přitakávání to jistilo... Byl sympatický, žvejku okolo deseté asi spolkl a já mezitím začala pobírat tak 20 % toho co povídal. S přikyvováním jsem však pro jistotu dále pokračovala.
Vytušila jsem, že do Čech vyrazil pracovat na nějakém velkém internetovém projektu. Jinak bylo všechno pretty cool a stále si se mnou chtěl dělat fotky a dávat je na Facebook a Twitter. Podotýkám, že tehdy selfie ještě nebyly a selfie tyč existovala maximálně jako prototyp u Zuckerberga v garáži. Stále proto někoho otravoval, aby nás fotil.
Okolo půlnoci mi naznačil, že by změnil lokál. Já jsem se chystala přátelsky rozloučit, ale on očividně hodlal pokračovat. Pochopila jsem, že jsem asi hned na začátku nechtěně odkývala příslib...něčeho. Když už se mého "slibu" domáhal poměrně pregnantně, vypravila jsem ze sebe větu: "sorry, I dont want to be rude, but I probably promissed you making love, but it wasn't true. I just was saying yes to everything you said, because I didn't understood you".
Tom byl překvapen. Vložil ze zadni kapsy mrkváčů mezi dásně další žvejku (značky BigRed) a řekl, že pro příště bude vyslovovat lépe. Prý toho taky hodně vypil a vůbec se mu teď už nechce. Jen chtěl dostát slibu.
Večer pokračoval a já mezitím ladila přízvuk. Okolo třetí mi sdělil, že uz mi taky rozumí. Večer skončil tak, ze jsem skončila u něj, ale veskrze v přátelském duchu a na gauči. Tom se stal můj velmi dobrý kamarád a díky němu si do CV mohu napsat angličtina C2. Ani nevím, proč jsme spolu vlastně nezačali chodit, možná jednou, ale to už budu zcela jistě vědět, na co kývnu.

Pro páteční realax

10. června 2016 v 8:08 | Rajda obecná |  Vtipy
Bonusový příspěvek

Poslední standartní pracovní den přicházím s malým vtipem. A stejně tak jako u dalších příspěvku v teto kategorii, doufám, že vyloudí malý úsměv na tvářích.
.

Seznamkové seznamení - Divnomuž

9. června 2016 v 8:08 | Rajda obecná |  Seznamkové seznámení
Malé fiasko s nafoukaným seladonem - krasoňem solárkovým - mě však neodradilo. Sice jsem nebyla zcela pozitivně naladěna po získání více informací o dané seznamce, nicméně rozjeté případy jsem hodlala dokončit. Tedy nic nového již nezačínat, ale zachovat se korektně a vše neutnout. Třeba se opravdu najde člověk, který se na tuto seznamku přihlásil se zcela čistými úmysly. A všemocný Tinder nás pomocí vzájemných srdíčkových sympatií spojí - nádhera. O dalším chlapci jsem byla přesvědčena, že je opravdu ten, s čistými úmysly. Tento chlapec byl na mé stupnici zahrnující vzhled, hodnocen velmi vysoko, opravdu hezký kousek. Síťová konverzace byla příjemná a brzy vyústila ke společné schůzce. Šli jsme na dortík a chlapec byl hezký, milý, ale zase to hloupé "ale". Ano, byl tu malý problém, stále mluvil, o tom že je hloupý, nepřišlo mi to zcela viditelné, ale pokud to někdo opakuje stále, zarazí vás to a přemýšlíte o tom. Avšak schůzka byla příjemná a nastal oboustranný úspěch v podobě domluvení i schůzky další. Další schůzka proběhla ve formě procházky po parku, chlapec měl psa, tak jsme se rozhodli jej vyvenčit.
Během jeho velmi skromného vyprávění a mého pozorného naslouchání, bylo opět několikrát zopakováno, že je hloupý. Můj mozek tuto informaci vstřebal, zanalyzoval a následně vyvodil závěr, chlapec nebyl úplně hloupý, ale byl v tomto směru velmi divný a nudný. Nicméně protože vím, že každý den není posvícení a samcům s pěkným zevnějškem v rámci své povrchnosti nadržuji a dávám šance, byla domluvena v pořadí třetí schůzka. Tentokrát se jednalo o celodenní výlet se psem.
Jak bylo řečeno, chlapec měl psa, hezkého psa, ale právě proto, že byl celkem nudný, točily se rozhovory z jeho strany pouze o jeho psu. Zde musím uvést pregnantní ilustraci, tedy představme si, že během našeho 25 km výletu po horách, jsem se (pokud promluvil) dozvěděla:
  • kam půjde svého psa venčit
  • kolik masa psu koupil
  • kolik ho maso stálo
  • co z masa psu připravuje
  • kolikrát ho tím masem denně krmí
  • kolik prostoru maso v mrazáku zabírá
  • kolikrát do měsíce maso objednává
Nic víc nic míň (autorská poznámka: svíčková byla výborná). Musím říct, že jsem se konverzovat snažila, avšak během procházek a tůr jsme si vykračovali s dostatečným odstupem. A ač se mi chlapec vizuálně líbil a věřím, že i já jemu prostě ta pověstná jiskra mezi námi nepřeskočila a pravděpodobně přeskočit nemohla, protože mezi námi nikdy nebyla. Tedy zůstalo u třetí schůzky, čtvrtá uskutečněna ani domluvena nebyla, nejsem expert přes maso.